Abych...

Když ti něco chybí tak strašně,
a můžeš si na to skoro sáhnout
a neuděláš to jen proto, abys...

Protože svobodná vůle v teráriu nesvobody hoří jako papír.

Protože každý má svou cestu, svůj batoh a svou rychlost a když bereš stopaře, musíš počítat s tím, že vystoupí a půjde zase kousek pěšky. A půjde pěšky zpátky celý ten kus, co jel s tebou. A možná už s tebou nikdy nebude chtít jet, protože neumíš moc dobře řídit a neomylně nacházíš každou díru v prašné cestě, až tvůj pasažér mlátí hlavou o strop.

Kdybys tu byla

Vím, že tam někde jsi...
Ale už s tebou nemůžu mluvit
A to mám hlavu plnou slov
A ruce plné dotyků

Jak troufalé je chtít co chci
Jak drzé na to myslet
Když na mě běží jeho psi,
že příliš zprudka vzal jsem za kliku...

Tak mlčím, abych nezranil,
když každé moje slovo bodá
Křičím do polštářů — jen abych trochu žil —
to, co bych říkal, kdybys byla tu...