Linka důvěry

Haló...
Haló...
Poslouchejte...
Mluvte se mnou, kurva, slyším jak tam dejcháte!
...
Haló!
Tak dobře. Něco řeknu!
...a to si slečno za rámeček nedáte!
Haló, kurva!
Je to všechno pěknej vojeb! Celý je to jeden velkej kurevskej vojeb!
A nesnažte se mi namluvit, že není - já kurva dobře vím, jak to tu celý funguje!
Vojeb je to... To celý.
...
Nejdřív mi to vůbec nedávalo smysl. Nedocvaklo mi to hned, to ne...
Teď už to paninko chápu a řikám vám, je to vojeb na chudáka jednotlivce!
Je to vojeb na mně, na vás, na vaši matku a moji matku...
...a hlavně je to pani vojeb na vaše děti.
Máte děti, pani?
Řekněte - máte děti? Pořídila ste si se starým další bídný jednotlivce, který budou po celej svůj zasranej život muset čelit tomuhle skupinovýmu pojebu?
...
Víte co? Já ale nevěřim, že nějaký máte...
Kdybyste nějaký měla, nemůžete tam jenom tak sedět a dejchat...
Kdybyste pani měla děti, běhala byste venku a sháněla pro ně nějakej sajrajt...
Nebo je vzala do lunaparku na houpačky, co já vím...
Ale určitě byste tam takhle klidně nedejchala!
...
Kurva! Mluvte se mnou! Nebo vám to přísámbohu v tu ránu položim!
...
Já to položim! Já nemám čas se tady vykecávat hodiny na telefonu, pani! To já nemám.
Nemůžu tu jenom sedět a čekat až se milostivá uráčí se mnou mluvit.
Takže se se mnou koukejte okamžitě kurva bavit a nezkoušejte mě ještě víc nasrat...
...protože pak za sebe neručím, a to vám povídám, to nechtějte, pani, vidět, jak já za sebe neručim, když sem nasranej!
...
Fajn.
Tak já to položim.
Možná si vás pak najdu. Sem zvědavej, jestli si pak budete takhle dejchat! Až vám pěkně do vočí budu říkat, jakej je to celý vojeb! A to já si vás, věřte mi paninko, najdu a všechno vám to pěkně vyložim, to si teď jak si tam dejcháte ani neumíte představit, co může následovat, milá slečinko! Já vím přesně, co vy tím sledujete, já se nenechám...
- Děkujeme za vaši trpělivost.
- Máte-li problémy s domácím násilím, zmáčkněte jedničku.
- Máte-li problémy s uživatelem drog, nebo jste-li sám uživatelem drog, stiskněte dvojku.
- Chcete-li s našimi pracovníky ...

Chrliče

Vytroubili táhlou tuš
povolilas v kolenou, jako staré tepláky s pasem do gumy
malinko, jen nepatrně zahoupala světem
překvapilo to sýkorky, padaly z větví
na některé z nich už dole čekaly kuny

Po svačině se nejstarší z kun uložila k spánku.
Bylo jí blaze, jak jen dosyta nažrané březí kuně může být
běhala ve snu se samcem mezi stonky kukuřice
pila s ním čerstvá vejce ve vlhkém teple nechráněných kurníků

Starý kohout po ránu jen ztěžka otevírá oči
dojde-li ještě na hnůj, věnuje dnešní operetu obžalobě stáří
vejce jsou vypita, respekt i obdiv kuřic ten tam,
nástupce na postu vůdce hejna dnes nebezpečně odhodlaný

Vyrazili na vrchol hnojiště takřka současně
když se starý došoural, mladý už tam - vzteky napěněné vole - chvíli byl
bez úcty ke stáří, bez varování - vráží zobák hluboko do slepičího mozku
staré loučení, mladé vítězství
Spolu
Vytroubili táhlou tuš

To je poděs - jsem politá!

Chvíli pršelo, pak se vyčasilo...
Sepjal jsem ruce nad hlavou - chtěl jsem asi poděkovat za tu trochu slunce.
A pak ti do mně vstoupil takovej klid...

Jako by všechno, co mám ještě udělat, bylo už zařízený.
Možná se to stalo proto, že jsem včera v Baumaxu ukradl sekundové lepidlo.
Omylem.

Zpátky, domů, vymočit a spát.

Kurva slupka tvrdá! A jeden z vás nevydrží. Nevíš nic, naštěstí to snad na vědění nestojí. Stane se to. Brzy - a bude to velké. Protože ti prostě přitlačí držku k zemi, donutí tě být v klidu, v klidu se rodí energie, ta tě nenechá ležet dlouho, samotnému ti to bude blbé - ležet tam jako mrtvola, vstaneš, zavrávoráš, chvilku budeš vzpomínat, co jsi vlastně chtěl, pak se naposledy zoufale pokusíš otočit a zdrhnout zpátky a ve finále ti dojde, že to jediné udělat nemůžeš. A tak tam budeš stát s úplně prázdnou lebkou a odhánět sypače, kteří by ji velmi rádi znovu zaplnili. Ale hlavu máš tvrdou - dlouho s ní mlátili o zem, skoro tak dlouho, jak dlouho jsi s ní o zem mlátil ty. Teď nemusíš spěchat. Nakrmíš kočky, cestou se několikrát podíváš nahoru a pokusíš se popsat modrou spoustu nebe. Popíšeš leda tak hovno, protože nemáš nic, čím bys popisoval. Slova jsou písmenka, která se ustrašeně krčí v hloučcích, smysl ti nedávají ani trochu. Možná bys chtěl být zrovna teď vážnější, ale v uších ti zní "Spadla lžička do kafíčka", což tě neustále nutí cukat koutky a myslet spíš na rytmicky chroupající štěrk pod botama, než pátrat po smyslu právě přestálého boje.

...a budeš močit tam, kde žádný z lidí nemočil.
A smát se přitom budeš s doširoka otevřenými ústy.
A přijdou dnové další, mnozí a ty budeš stále mlčet drze zkrze zkrvavená ústa.
A budou tací, co nebudou chtít uvěřit, že tvůj smích je ze tvé vůle, těmto budeš pak muset také močit v ústa.
By pochopili, že pokud svá ústa nezaplní sami, budou jejich druhové hotovi je zaplnit čímkoliv.

Utíkat, neběžet

Na cestě k nahotě
Od nahoty k tanci
krokem psance,
s hlavou mezi koleny
zvířeným prachem

Za zády s rušivou doktrínou
balastem lichých let
řeřavým novým Teď
utíkat - neběžet
od Pyrrha zděděné
zapomenout nazpaměť

Netrojčit v mezích věd!
obrozen v bolestech
olepen placentou
složit ji na Matku
v úhlednou hromádku
utíkat, leč neběžet.