Nadrobeno (vesmírem letí zrnko máku)

Ta trocha drobků, cos tu nechal po večeři
může nasytit zástupy hladových
upravit zažívání sytých
a vytvořit fraktální obrazce,
táhnoucí se z Jiřetína do Moskvy.
Uvědomuješ si to vůbec?
Drobil jsi už s vědomím toho všeho?
Je zapotřebí notné dávky slepé bázně ze svých drobků.
Mezi zrnky máku a semeny slunečnice
se rozpíná říše, jejíž obyvatelé prahnou
po blízkém kontaktu s vyšší inteligencí.
Cokoliv uděláš, byť bys jen o vlas pohnul motýlími křídly,
může tam dole způsobit netušenou paniku.
Nedrob neuváženě.

Když už nutně musíš, drob s citem a grácíí hodnou tvůrce toho všeho.

Holubi

Obkrouží tě letem, plavně
zatleskají tvému lidu
všechno bude znovu správně
z paluby do podpalubí
Ke spáse se přimknout rázně
polaskat svou drahou bídu
Raději hned... Bída Lumík.

Zamrazí tě kovem hlavně
namířené do úsměvů
Hejno tuší zlostné káně
teď když trubač strachy mlčí
opatrně vzhlíží k mámě
baziliščí, kvaziliščí
trne zub, co kousnul do rtů
Ve rtu je jed... Tak pliveš marně.